© 2006 Jan BednaříkAll rights reserved
Hory jsou mojí cestou, šroubovicí DNA, nedílnou součástí života. Stoupám nahoru a čím výš jsem,
tím víc vidím, třeba až na dno duše…
Filip Šilhán
Americký deník (20) Yosemite
janek .:. Středa, 30 Květen 2012
Half Dom
Druhý den stoupáme nevlídným večerem do horského sedla, za kterým už je Kalifornie. Lije jak z konve, není pořádně vidět. Když však přijde sedlo, deštivé bubnování utichne, jako když otočíš vypínačem a objeví se hvězdy. Sjíždíme na odpočívadlo.
Ráno otevřu oko a kolem krajina jako ze žurnálu. Husté lesy fuč, všude jen vysoká zelená tráva , sem tam dub, nebo keř. No jo, Kalifornie! Nejbohatší americký stát, slunce, pomeranče, Sillicon valley a Hollywood! Jinými slovy „Zlatá Kalifornie“. Ani nevím proč se jí tak říká? Jestli kvůli trávě, která je zelená jen z jara, a pak na zbytek roku zezlátne, nebo kvůli zlaté horečce, která tu „řádila“ před 160 lety, či pro žhavé paprsky slunce, kterými je zemský povrch denně „grilován“, či ekonomiku, která tvoří 15% HDP celého USA? Nevím… možná pro to všechno dohromady a třeba ještě něco navíc, co musíme ještě poznat…
Další večer přejíždíme Golden gate, fotíme Alcatraz a pokračujeme směrem do Yosemit.
Camp IV- jediný camp, o kterém vím, že je v UNESCO. Přesto si trofnu říci, že doma v čechách by jako kemp moc neobstál, protože je úplně primitivní, kde kromě ušmudlaných záchodů jiný servis není. V UNESCO je proto, že se tu psala historie Big wall horolezectví. Myslím, že není jiný kemp, kterým, by prošlo tolik lezců ze všech světových koutů… Prostě Mekka big wall-ů je právě tady. V Bezprostřední blízkosti kempu, nebo přímo v něm jsou kultovní bouldry. Nejlezenějším a nejslavnějším je asi Midnight Lightning, kolem kterého každý den vyroste půlkruh plátěných židliček a mozaika bouldermatek. V řádném pořadí pak bouldristi dávají pokus za pokusem a zkouší udržet chyty, které už drželo v rukách celé boulderingové lidstvo…
Na mostě, ze kterého je nejlépe vidět dominanta údolí Half dome, potkáváme první kámoše z Čech. V kempu je nakonec krajánků víc, a vůbec myslím, že na jaře a na podzim, tu někoho z té naší lezecké kotliny vždycky narazíte.
cesta do Yosemite vede údolím řeky Merced
|
Starou cestu zavalil sesuv...
|
Zlatá Kalifornie
|
Golden Gate
|
kostel
|
Alcatraz
|
cestou přes Oregon
|
Sopka v Oregonu
|
...
|
Rageři v Yosemite
|
orel...
|
...
|
Lost Arrow...
|
Jsem tu už potřetí, ale poprvé bez ambicí a s chutí jen na volné lezení. Už skoro půl roku jsem nelez a jsem zvědavý, jak mi to půjde. Žula v Yosech je hladká jako dálnice a všechno se „valí po vlastním“. Obecně tu každý začíná na o dva až tři stupně lehčích cestách než „doma“. Doma někdy uslyšíte, že tu není moc co lézt, pokud nelezete minimálně za 8 UIAA, nebo „nehákujete-li 1.ligu“. Nemůžu to potvrdit, za týden jsme parádně polezli v jednodélkovkách podél silnice v údolí, na prvních 2-3 délkách El Capitana i více délkových klasikách v okolí (5.5-5.10). Lezcům nízkých čísel a ambicí (jako já) doporučuju parádní klasické čisté lezení mnoha délek v cestách „After six 5.6“ a nebo třeba „Nutcracker 5.8“ na Manure Pile Buttress (věž vpravo vedle El Capitana).
Když jsem byl v Yosech naposledy, přál jsem si vrátit se ještě jednou bez velkých lezeckých ambicí, a potoulat se nahoře v Toulomne meadows, kde se mi vždycky líbilo víc než v údolí. Market má podobné gusto jako já, a tak dva dny vandrujeme do Toulomne. Bylo to dobrodružství, jak má být. Teda až na sníh, který od 2000m metrů ležel všude a nedal se obejít. Při odpoledním slézání ze sedla jsme viděli několik míst, kde někdo z našich předchůdců na sněhu uklouzl a zastavil se šťastně jen pár metrů nad skalami. Ve sněhu je vidět rýhy od toho jak se roztaženými prsty stažili všemi silami pád zastavit.
Šlapeme proto do tmy a dáváme na jeden zátah celou dvoudenní trasu, protože je jasné, že ráno bude všechno zmrzlé a ještě horší. Následující den už se jen tak touláme kolem jezera Tenaya. Hodně se mi tu líbí. Ráno jsem našel vedle stanu na kameni čtvrtdolar (25 cent), a tak si jeden z parádních bivaků budu pamatovat jako „niklák“.
vodu poctivě sterilizujeme Steripenem
|
mravenci mají zrovna letecký zásnubní den..
|
...
|
ještěrka nejprve vyleze na nejvyšší šutr blízko mě, a pak začne rychle klikovat, aby mě zastrašila...funguje to parádněě, ale jen na ještěrky;)
|
...
|
Korálovka umí vylekat
|
strom
|
kytky na cestě
|
v Toulome meadows...
|
Později jsme do Toulomne meadows ještě vrátili a vylezli na Polly dom nad jezerem cestu Open white book, která je parádní školou lezení širočin a komínů s velkými dlouhými odlezy (runouts). Hodil se mi největší friend, co se vyrábí, který sám o sobě zabere půl krabice s naším lezením;)… Nádhera! Teda kromě poslední délky, kterou jsem nedal, protože jsem šetřil a nekoupil průvodce. Když se pak nahoře najednou spára ztenčovala, až se vytratila, nevěděl jsem, kterým směrem se v moři ploten vydat. Nikde spára, ani nýt, který mi dal směr. Šel z toho strach, a tak jsem slezl zpátky a slanili jsme pěně zase celou cestou zpátky na zem, o trochu matroše lehčí... No co.
...spára na rozlez
|
ve spáře na El Cap.
|
...
|
Na Yosech se mi vždycky líbil „wild life“. Měli jsme štěstí vidět rysa, kterého podobně jako pumu uvidíte, jen když vám to sám dovolí. Je velmi plachý a ví o vás vždycky mnohem dřív, než vy o něm. V Tioga pass jsme nocovali u cedule, která popisovala 100 let starý příběh místního pobíječe vlků, který s posvěcením vlády střílel vlky, aby ochránil srny, kterých v kraji ubývalo. Jednou prý tady v sedle zastřelil vlčici, a když se pak díval do jejích zelených, vyhasínajících světel, došlo mu, že se mýlí. Byl to prý poslední vlk, kterého zastřelil…
V sedle byla pěkná zima, jezero zamrzlé a kolem sníh. Modrá obloha sála vůni raního kafe, jako houba a my jsme brousili pohledem les a řeku pod odpočívadlem, kde jsme snídali. Najdenou jsem zahlédl šedý stín, jak proplouvá lesem asi 50m pod námi.
Vlk! Potichu nás obcházel a nakonec kráčel zvolna po sněhovém koberci na břehu potoka. Najednou byl vidět celý a nebyl to vlk, ale kojot. V doznívajícím příběhu z naučné tabule to byl stejně zážitek…
Taky jsme se jednou pěkně vybáli. Lezli jsme zrovna cestu na Five and dime. Mrskli jsme si luxusní spáru a vraceli se pěšinou k věcem, když jsem zahlédl pod kamenem děsivou kombinaci barev černá, bílá a červená. Had! Smrtelně jedovatý korálovec, nebo neškodná užovka korálovka! Nevím jak se od sebe liší, a tak pro věci lezu po skalách oklikou, a spouštím je vzduchem na laně Market daleko od hada. Večer konfrontujeme foto s wikipedií a co myslíte? No jasně, neškodná korálovka! Ale co stejně už teď s odstupem času zase nevím jaké pořadí těch barevných pruhů je bezpečné a kterému je lepší se vyhnout…
Market zase jindy při focení zaslechla pověstné chrastítko, a když se podívala po zvuku, viděla chřestýše, jak typicky v klubíčku varuje každého, aby věděl, že tam je…
Jinak tu bylo zase veverek jako vždycky – moc. Ale to už je kolorit.
Jo, jo, Yosech bylo fajn, jako vždy. Nevím jestli se sem ještě někdy podívám, ale kdyby jo, tak by mi to asi moc nevadilo;)
film ZDE...
Poznámky pod čarou:
- CAMP IV – přijde mi, že podmínky jsou stále tvrdší. V sezóně tu můžeš spát jen 7dní (to bylo i dřív), ale už se to blbě obchází. Na registraci je třeba ID od každého a rangeři denně všechny “sajty“ a stany kontrolují. Taky auto bez registrace večer odtáhnou, bez výjimky. Je dobré nechat auto prázdné bez jídla, a prázdných obalů od tyčinek, jak radí letáky, protože medvědi přes noc okno rozbijí a do auta pro maškrtku vlezou. Učí se to jeden od druhého, z generace na generaci.
Nejslavnější boulder
|
Auta si tu dostz často lidi malují sami...
|
na Chopperu...
|
Veverky jsou všude a kradou na co přijdou, viděl jsem je i v obchodě!
|
Srny z lidí strach nemají.Naopak v jejich blízkosti jim puma nehrozí, protože ta se člověka bojí...
|
na registraci se každé ráno leží fronta už od 6:00 (otevírají v 8:30)...
|
- LEZENÍ – je obecně dost těžké a klasa tvrdá. Přijde mi, že není moc rozdíl mezi 5.6 – 5.8, stejně tak budete těžko hledat rozdíl mezi 5.9-5.10a,b. Další stupně jsem moc neprozkoumal, protože jsem na to už neměl. Nejlepší domácí školou je Ádr, protože se tu valí spáry, komíny, kouty a rajbasy všech typů a obtížností s dlouhými runouty. Když nejste zvyklí lézt po vlastním, moc si tu nezalezete a bude zklamaní… Jinak je to samozřejmě skvost z pokladnice lezení, potvrzený generacemi lezců. Historie tu zanechala stopu snad v každé lezecké etapě a ještě zanechá, není pochyb. Současným trendem je sólové free lezení, které má každý rok víc a víc příznivců, ale bohužel i obětí…
loučení s Yosemite valley!
|
...
|
sedlo Tioga pass...
|
kojot (vlk)
|
Yosemite valley
Vzkazy
| Korálovka | Radek | 30/5/2012 10:25 |
|
| super počtení | Mara | 3/7/2012 15:48 |
|
Poslední vzkazy
Kanadský deník (30) Banff, Jasper - paráda (Mira z beskyd, 7/10/2012 20:31)
Americký deník (26) Utah, Wyoming, Idaho a Washington... - Pozdrav z Hané (Karlos a holky, 23/8/2012 11:56)
Americký deník (26) Utah, Wyoming, Idaho a Washington... - ... (Oli.-), 21/8/2012 19:15)
Americký deník (25) Nevada, Utah, Wyoming... - k létání (anonymous, 23/7/2012 19:16)
Americký deník (25) Nevada, Utah, Wyoming... - super trasa (Mara, 12/7/2012 5:22)
Americký deník (23) Joshua tree - inspirace, kam se podívat (Mara, 12/7/2012 5:05)
Americký deník (25) Nevada, Utah, Wyoming... - Z Brna (michal (franta), 4/7/2012 10:07)
Americký deník (20) Yosemite - super počtení (Mara, 3/7/2012 15:48)
Americký deník (20) Yosemite - Korálovka (Radek, 30/5/2012 10:25)
Kanadský deník (19) Vancouver island - vozíčkář s českou vlajkou...:-) (Mara, 24/5/2012 14:55)
