Czech English
     
© 2006 Jan Bednařík
All rights reserved
 
Hory jsou mojí cestou, šroubovicí DNA, nedílnou součástí života. Stoupám nahoru a čím výš jsem, tím víc vidím, třeba až na dno duše…
 
Filip Šilhán
   
 
Print
Něco o mně
administrator .:. Pondělí, 9 Říjen 2006

Mgr. Jan Bednařík

  • Věk: 35 let
  • horský vůdce UIAGM
  • profesionální člen České asociace horských vůdců
  • držitel ocenění Bohemian mountain guide Miroslava Šmída
  • více než 20 let aktivním horolezcem a skialpinistou (Tatry, Alpy, Kavkaz, Lofoty, Yosemity, Kanada, Nepál)
  • od roku 1999 se věnuje vůdcovské činnosti, výuce horolezectví a lyžování u nás i v zahraničí
  • odborný poradce Beal, Pieps, Tilak
  • 2007, 2008,2010 doprovázel nevidomého Honzu Říhu při výstupu stěnou El Capitaina (USA) a na vrchol Elbrusu (Rusko) a při výstupu propastí Macocha
  • má rád pohyb, muziku, spaní pod širákem a všechno dobré co dělá život životem…
  • ze všech akcí, expedic a výstupů si nejvíc považuje, že se vždy šťastně vrátil domů.

Svoji cestu k lidem opírám o profesionální přístup založený na špičkovém mezinárodním vzdělání, flexibilitě, bezpečnosti propojené s přátelstvím, pokorou a úctou k životu a přírodě.

Mám štěstí, osud mi přeje, že můžu žít a pracovat na horách

Narodil jsem se v Brně, dětství jsem strávil na jihu Moravy mezi vinohrady, kde hory byly daleko. Naštěstí jsem měl rodiče, kteří mě jednou za čas na hory vzali a učili mě lyžovat. Můj starší brácha zase objevil tajemství a krásu indiánského života a tak jsme většinu našich prázdnin trávili v lese a i přes obavy našich rodičů jsme spali venku a "hráli si na indiány". Našimi věčnými spojenci byli děda s babičkou, kteří byli pro každou špatnost a když bylo potřeba vždycky nás podrželi, takže mámě a tátovi všechno neřekli…

Později jsem stále víc a častěji jezdil do hor sám, bavilo mě dělat na lyžích zimní přejezdy s bivaky pod hvězdami. To už jsem dobře věděl, že hory jsou opravdu NĚCO! Přešel jsem postupně se střídavými úspěchy Vrchovinu, Jeseníky, Malou a Velkou Fatru, Roháče, Nízké Tatry. Zažil první omrzliny, vyčerpání i pocity uspokojení a štěstí, které lze jen ztěží popsat. Chození a lyžování už mi po čase nestačilo, táhlo mě to dál a výš. Pamatuju si, jak jsme jedno letní odpoledne s bráchou tajně doma sbalili prádelní šňůru, uvázali jsme se kolem pasu a lezli na Stránské skále za barákem…Nemusím asi ani vysvětlovat, že nám šlo o život, i když jsem šňůru pro "jistotu" používali na dvojito, to kdyby náhodou něco. Jenže lezení je droga, kdo zkusil nepotřebuje vysvětlovat, kdo nezkusil nepochopí. Naštěstí jsme to přežili a přihlásili se do horolezeckého oddílu. Bylo nám jasné, že lezení po skalách je jen přirozené pokračování toho, co jsme už dlouho dělali. Do hor jsem jezdil stále víc a postupně jsem se stal horolezcem. Jak šel čas, lezl jsem ve Vysokých Tatrách v létě, v zimě, a pokračoval v Alpách a na Kavkaze…V horách na laně jsem zažil nejhlubší přátelství, okamžiky, kdy si člověk uvědomí, že bez toho druhého by už nebyl...

Jednou za mnou přijeli kamarádi, horolezci z Belgie, abych je u nás provedl po skalách a po horách. Týden utekl jako voda a kamarád Tom mi poděkoval tím, že mi poradil, abych se stal horským vůdcem a zaplatil mi stejné peníze, které by platil pravému vůdci z Alp. To mi dalo brouka do hlavy. není to tak jednoduché jak se zdá, vodit lidi po horách je jiné než čisté horolezectví, je to velmi náročná práce, žádné hobby. Dlouho jsem přemýšlel, jestli vodit lidi po horách je moje cesta, až přišel rok 2006, kdy jsem složil závěrečnou zkoušku v Chamonix a stal se horským vůdcem. Společně s tím jsem opustil perspektivní a dobře placenou práci manažera, teplo kanceláře jsem vyměnil za život na horách.

Jsou chvíle, kdy čekám, že už mě toulání po horách přestane bavit a nechám toho. Jenže má touha je pořád silnější než všechna moje současná pouta, a protože jsem na toto volání divočiny slabá povaha moc se nebráním a jezdím stále co to dá, na plno. Pokud máte chuť a srdce se ke mně na mých dobrodružstvích připojit, jste srdečně zváni

Carpe diem

Váš

Janek*

P.S: pokud vás zajímá víc můj strukturovaný životopis najdete zde.

Vzkazy
Ještěd - pieps kurz Tomáš Hampl 18/1/2010 8:47